Chatbot v pravém dolním rohu, AI hlas v reklamě, vygenerovaná fotka na webu nebo automatická odpověď na zákaznický dotaz. Ještě nedávno šlo hlavně o otázku vkusu a důvěry. Od 2. srpna 2026 už je potřeba řešit také pravidla transparentnosti podle evropského AI Actu.
Neznamená to, že musí každý obrázek vytvořený v Gemini nebo ChatGPT dostat přes celou stránku červené varování. Ale firmy by měly umět rozlišit, kdy stačí férově označit chatbota, kdy je nutné viditelné upozornění a kdy jde o obsah, který může uživatele uvést v omyl.
Případné porušení povinností transparentnosti může podle AI Actu znamenat pokutu až 15 milionů eur nebo až 3 % celosvětového ročního obratu firmy, podle toho, která částka je vyšší. V praxi bude vždy záležet na konkrétním případu a národní úpravě sankcí. To ale není důvod čekat: většinu základních věcí zvládnete prověřit za jedno odpoledne.
O co jde hlavně: Jde o to, aby člověk věděl, kdy mluví se strojem a kdy sleduje uměle vytvořený nebo podstatně upravený obsah.
Co si projít
- Web a e-shop: je jasné, že návštěvník píše s chatbotem, a ne s živým kolegou?
- Zákaznická péče: ví zákazník, kdy odpovídá automat a jak se dostane k člověku?
- Reklama a sociální sítě: používáte AI podobiznu, hlas nebo video, které může působit jako skutečný člověk či skutečná událost?
- Obsah webu: publikujete automaticky vytvořené texty k tématům veřejného zájmu bez skutečné redakční kontroly?
- Dodavatelé: víte, který nástroj vytváří obsah, jak jej označuje a zda máte nastavení pod kontrolou?
Praktický test: otevřete web v anonymním okně a zkuste položit chatbotu obyčejný dotaz.
Pozná člověk bez nápovědy, že komunikuje s AI? Pokud ne, upravte výzvu, popisek widgetu nebo text u vstupního pole.
Chatbot: nejjednodušší oprava
U chatbota nemusíte psát právnický román. Cílem je prostá a srozumitelná informace hned při kontaktu. Nestačí ji schovat do obchodních podmínek nebo do patičky webu.
Text, který obvykle stačí jako základ:
„Jste v kontaktu s AI asistentem. Pomohu s běžnými dotazy; složitější požadavek předáme kolegovi.“
Máte-li chatbota od externího dodavatele, ověřte si dvě věci: zda lze tento text upravit a zda se umí bot jednoznačně představit i v první automatické odpovědi. Název typu „Eva z podpory“ bez vysvětlení je zbytečné riziko.
Kdy označit obrázek, hlas nebo video
| Situace | Rozumný postup |
|---|---|
| AI ilustrace článku nebo produktová vizualizace | Sama o sobě obvykle nevyžaduje velký viditelný štítek. Zkontrolujte ale, zda netvrdí něco nepravdivého, například že ukazuje skutečný produkt, zákazníka nebo událost. |
| AI avatar či syntetický hlas v reklamě | Pokud může vypadat nebo znít jako reálná osoba či autentický záznam, přidejte jasné viditelné označení, že jde o AI vytvořený obsah. |
| Upravené video skutečné osoby | Právě tady je potřeba vysoká opatrnost. U deepfaku má být informace o umělém vytvoření nebo úpravě zřetelná. |
| AI text na firemním blogu | Když text skutečně prochází lidskou redakční kontrolou a firma za něj nese odpovědnost, nejde o totéž jako automaticky publikovaný obsah bez dohledu. |
Když by běžný návštěvník mohl nabýt dojmu, že sleduje skutečnou nahrávku, skutečného člověka nebo autentickou událost, je věta„Vytvořeno s využitím AI“ je levnější a jistější, než to řešit ex-post.
Pozor na automaticky publikované texty
AI Act míří zvlášť na text vytvářený AI, který je zveřejněn s cílem informovat veřejnost o věcech veřejného zájmu. Zákon ale zároveň počítá s výjimkou pro obsah, který člověk významně zkontroloval a za jehož zveřejnění nese redakční odpovědnost.
Pro firemní blog z toho plyne spíš provozní disciplína než nutnost nalepit na každý odstavec cedulku „psáno s AI“. Nenechávejte hlavně články automaticky publikovat bez kontroly. Určete redaktora, který ověří fakta, titulky, obrázky, odkazy i tón textu. U zdravotních, finančních, právních a politických témat je tato kontrola zvlášť důležitá.
Nespleťte si odklad s výjimkou
V médiích se objevovalo zjednodušení, že se AI Act odkládá. Přesnější je říct, že se posunuly přísnější povinnosti pro některé vysoce rizikové systémy, například pro použití AI v zaměstnání, vzdělávání nebo biometrice. Pravidla transparentnosti pro chatboty a vybraný generovaný obsah ale začala platit 2. srpna 2026.
To je důležité i pro firmy, které nepovažují své nástroje za „velkou AI“. Běžný webový chatbot, virtuální asistent v zákaznické péči nebo syntetický hlas v kampani se mohou týkat transparentnosti, i když firma nevyvíjí vlastní model a jen využívá hotovou službu.
Čím se nic nezkazí: udělejte si přehled: kde AI používáte, zda s ní přichází do styku veřejnost a kdo odpovídá za označení či kontrolu výstupu.
Další zdroje
- Evropská komise: přehled AI Actu a časová osa
- AI Act Service Desk: často kladené otázky k vymáhání pravidel
- Evropská komise: pokyny k vysoce rizikovým systémům
- Úplné znění nařízení EU 2024/1689, AI Act
Poznámka: Tento článek je praktický orientační návod, nikoli právní poradenství. U citlivého využití AI, zejména v HR, zdravotnictví, financích nebo při práci s biometrickými údaji, konzultujte konkrétní nastavení se svým právním poradcem.
Napsat komentář